Všechno začalo článkem o divokém praseti, které v australském kempu vypilo 18 plechovek z nestřežené zásoby piva. Opilé a agresivní se snažilo ukrást nějaké jídlo. Pak provokovalo krávu, která si takové chování nenechala líbit a začala jej nahánět. Nakonec usnulo a léčilo si v zátiší kocovinu.

Na základě tohoto příběhu vznikla nejstarší socha z prezentovaných v Galerii Jamborův dům Prase vypilo 18 piv a porvalo se s krávou. V tomto duchu bychom mohli pokračovat s většinou exponátů na výstavě Ireny Armutidisové Situace. Každá z vystavených soch má za sebou příběh, který je divákovi částečně odhalován skrze své názvy.

Některé příběhy jsou inspirovány absurdními příběhy z médií, jiné jsou spojeny se životem autorky. Chtěla jsem je zachránit je tím druhým případem. Irena v dětství kradla kočkám polomrtvé myši, které ukládala s kouskem sýra na piliny do velkých zavařovacích sklenic a doufala v jejich uzdravení. Bohužel, přišel pravý opak v podobě zdlouhavé smrti.

A to je onen zlomový moment. Jakkoli nám vyprávěné příběhy, ve kterých se zvířata ocitají v centru dění, přijdou zábavné - v tento okamžik nám úsměv zamrzá na rtech. Zvířata se stávají nechtěnými herci v absurdní roli. Pozorujeme jak jsou nešťastná a vyděšená. (Pochybuji o tom, že lama vezoucí se tramvají s opilými studenty přetéká nadšením ze svého výletu.) Po chvíli nám dochází ten smutný, leč pravdivý fakt. Většina situací je způsobena přímým nebo nepřímým zásahem člověka - a že to byl právě člověk, který vehnal vyplašené zvíře do kouta a to jedná ve zkratu a panice.

Nicméně, to není jediný moment, ve kterém se autorka trefuje do člověka a jeho domnělé bezchybnosti. Irena Armutidisová je novodobým tvůrcem bajek. Ty splňují všechny tradiční náležitosti - pracují se symbolikou, jsou humorné a ironické a také kritizují společenské nešvary. Jen občas vystoupí poza tradičně přisuzovaný archetyp.

Irena Armutidisová (*1988) žije ve Vevrských Knínicích. Vystudovala v ateliéru figurálního sochařství na pražské Akademii výtvarných umění. Klasické sochařské postupy, které jsou doplněny předměty denní potřeby nebo prefabrikovanými materiály tvoří konzistentní koktejl osobitého přístupu k médiu sochy.

Marta Fišerová